|
|
Využití flowcytometrie pro multiplexové analýzy v klinické biochemii
Babušíková, Lucie ; Tremlová,, Bohuslava (oponent) ; Beňovská,, Miroslava (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o technice flow cytometrie pro multiplexové analýzy a jejím využitím ve spojení s imunochemickými metodami. V rámci této práce byla provedena klinická studie, která se zabývá sekundární prevencí infarktu myokardu a aterosklerózy u souboru 186 pacientů. V dnešní době představuje infarkt myokardu celosvětový civilizační problém. Řada možných parametrů pro monitorování aterosklerózy představuje ve světě dosud nevyřešenou problematiku. V praktické části této práce jsme prováděli analýzu pomocí xMAP technologie Luminex u nových parametrů (adiponektin, resistin, osteopontin) předpovídajících aterosklerotické onemocnění ve spojitosti s infarktem myokardu. Také jsme chtěli zjistit, jak se tyto parametry změní u pacientů po zvýšení dávky léčebných medikamentů.
|
|
|
Stanovení biologické aktivity rekombinantního proteinu adiponektinu pomocí buněčné kultury
Pernicová, Iva ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Ševčík, Mojmír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením biologické aktivity rekombinantního proteinu adiponektinu pomocí buněčné kultury. Nejprve bylo důležité zvládnout práci s buněčnými kulturami konkrétně s linií 3T3-L1. Na základě proliferačních testů byla vybrána koncentrace inaktivovaného séra, která byla používána pro všechny další experimenty. V proliferačním testu byla ověřena stimulace růstu buněk pomocí růstových faktorů HB-EGF, PDGF-BB a bFGF v různých koncentracích. Biologická aktivita adiponektinu poté byla stanovena jako inhibice stimulace růstu s 5 ng/ml PDGF-BB. Test biologické aktivity adiponektinu byl také proveden s lyofilizovaným adiponektinem a růstovým faktorem bFGF (0,1 ng/ml). Lyofilizace neměla vliv na biologickou aktivitu adiponektinu.
|
|
|
Cirkadiánní rytmy v adipocytech a dopady jejich narušení
Zavřelová, Michaela ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Spišská, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá cirkadiánními rytmy v adipocytech a důsledky jejich narušení. Práce shrnuje současné poznatky vědy, zabývá se mechanismem řízení rytmů na molekulární úrovni, který je tvořený transkripčně translačními zpětnovazebnými smyčkami. Adipocyty řídí metabolismus lipidů prostřednictvím produkce adipokinů, adipogeneze, lipogeneze a lipolýzy. Rešerše se věnuje tomu, jak se hodinové geny zapojují do těchto procesů. Všechny tyto děje, které jsou charakteristické pro tukové buňky, jsou vysoce regulované a geny, které se do nich zapojují, jsou transkripčně aktivovány proteiny hodinových genů. Cirkadiánní rytmy jsou nedílnou součástí našich životů a desynchronizace rytmů mezi hlavním oscilátorem, kterým jsou suprachiasmatická jádra, a periferními adipocyty může vést k metabolické poruše, která dále vede k obezitě, inzulinové rezistenci nebo diabetes 2. typu. Obezita je jedním z největších problémů moderní společnosti a jednou z příčin jejího vzniku jsou právě narušené cirkadiánní rytmy vlivem dnešního životního stylu. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, hodinové geny, adipocyty, obezita, PPARγ, adipogeneze, lipogeneze, lipolýza, leptin, adiponektin
|
|
| |
|
|
Vybrané nutrienty v etiologii, prevenci a léčbě obezity
Sedláček, Pavel ; Müllerová, Dana (vedoucí práce) ; Rajdl, Daniel (oponent) ; Fiala, Zdeněk (oponent)
VYBRANÉ NUTRIENTY V ETIOLOGII, PREVENCI A LÉČBĚ OBEZITY Pandemie obezity ve 21 století je dána obezitogenním prostředím, které napomáhá rozvoji pozitivní energetické bilance, kdy příjem energie jedince chronicky převyšuje jeho energetickou potřebu, tedy energetický výdej. Dochází ke zvýšení tělesné hmotnosti zvýšeným či abnormálním zastoupením tělesného tuku v organismu. Prevence rozvoje obezity je zacílena na dosažení energetické rovnováhy, v případě již rozvinuté nadváhy nebo obezity spočívá léčba v navození a po určitou dobu udržení negativní energetické bilance, tedy stimulace energetického výdeje a snížení energetického příjmu. Přijímaná strava pak určuje nejen energetický příjem, ale její jednotlivé nutrienty mohou částečně ovlivňovat i energetický výdej a fyziologii tukové tkáně. Cílem této práce je popsat a experimentálně ověřit některé nutrienty, které by mohly napomáhat k váhové redukci a fyziologické funkci tukové tkáně. Na podkladě literárních údajů bylo zvažováno 19 účinných látek nebo směsí. Za nejvhodnější k experimentu byla zvolena směs ω-3 polynenasycených mastných kyselin (ω-3 PMK ), eikosapentaenové a dokosahexaenové, v denní dávce 0,6 g, ve formě tuku mořských ryb v certifikovaném doplňku stravy. Ve 12 týdenní, tří ramenné, paralelně probíhající randomizované klinické intervenční studii...
|
|
|
Vliv váhového úbytku obézních subjektů na senzitivitu buněk tukové tkáně vůči stresu endoplazmatického retikula.
Karlická, Michaela ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Němcová, Vlasta (oponent)
Adipocytokiny uvolňované tukovou tkání hrají důležitou roli v regulaci imunitních a zánětlivých reakcí. Při obezitě dochází k dysregulaci jejich produkce, což je jeden z hlavních faktorů podílejících se na navození chronické systemické zánětlivé reakce nízkého stupně, která představuje rizikový faktor pro rozvoj nemocí jako je ateroskleróza nebo diabetes typu 2. Hlavním cílem této práce bylo porovnat sekreci vybraných adipocytokinů (adiponektin, IL6 a MCP1) in vitro diferencovanými adipocyty odvozenými z tukové tkáně před a po dietní intervenci a to v bazálních podmínkách a během stimulované lipolýzy. U adiponektinu byla též analyzována sekrece jeho izoforem. Koncentrace adiponektinu, IL6 a MCP1 byla stanovena pomocí metody ELISA, k určení distribuce izoforem adiponektinu byla použita metoda Western Blot. Dále byla pozornost věnována genové expresi ATF3, ATF4 a HSPA5, faktorů účastnících se stresu ER, v průběhu diferenciace adipocytů. Změny genové exprese byly měřeny metodou kvantitativní Real Time PCR. Zároveň byl rozvoj endoplazmatického retikula v průběhu adipogeneze monitorován pomocí nepřímé imunofluorescence. Změny sekrece adipocytokinů (adiponektin, IL6 a MCP1) v důsledku samotné dietou navozené váhové redukce nebyly prokázány. β adrenergní stimulace způsobila redukci sekrece adiponektinu a...
|
|
| |
|
|
Stanovení biologické aktivity rekombinantního proteinu adiponektinu pomocí buněčné kultury
Pernicová, Iva ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Ševčík, Mojmír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením biologické aktivity rekombinantního proteinu adiponektinu pomocí buněčné kultury. Nejprve bylo důležité zvládnout práci s buněčnými kulturami konkrétně s linií 3T3-L1. Na základě proliferačních testů byla vybrána koncentrace inaktivovaného séra, která byla používána pro všechny další experimenty. V proliferačním testu byla ověřena stimulace růstu buněk pomocí růstových faktorů HB-EGF, PDGF-BB a bFGF v různých koncentracích. Biologická aktivita adiponektinu poté byla stanovena jako inhibice stimulace růstu s 5 ng/ml PDGF-BB. Test biologické aktivity adiponektinu byl také proveden s lyofilizovaným adiponektinem a růstovým faktorem bFGF (0,1 ng/ml). Lyofilizace neměla vliv na biologickou aktivitu adiponektinu.
|
|
|
Využití flowcytometrie pro multiplexové analýzy v klinické biochemii
Babušíková, Lucie ; Tremlová,, Bohuslava (oponent) ; Beňovská,, Miroslava (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o technice flow cytometrie pro multiplexové analýzy a jejím využitím ve spojení s imunochemickými metodami. V rámci této práce byla provedena klinická studie, která se zabývá sekundární prevencí infarktu myokardu a aterosklerózy u souboru 186 pacientů. V dnešní době představuje infarkt myokardu celosvětový civilizační problém. Řada možných parametrů pro monitorování aterosklerózy představuje ve světě dosud nevyřešenou problematiku. V praktické části této práce jsme prováděli analýzu pomocí xMAP technologie Luminex u nových parametrů (adiponektin, resistin, osteopontin) předpovídajících aterosklerotické onemocnění ve spojitosti s infarktem myokardu. Také jsme chtěli zjistit, jak se tyto parametry změní u pacientů po zvýšení dávky léčebných medikamentů.
|
host ::
RSS.